Hlavní determinanty krize

V odborné literatuře jsou popisovány především následující skupiny determinant:

• Osobnostní proměnné +

  základní struktura a dynamika osobnosti, temperament, charakter, emocionálního stabilita, adaptabilita, psychická a fyzická odolnost;

• Věk +

  individuální i společenská očekávání ve vztahu k sociálním rolím, riziková období (děti, adolescenti, senioři);

• Pohlaví +

  ženy jako spíše emotivnější, senzuálnější, otevřenější, více komunikující, častěji vyhledávající institucionální pomoc. Nejde však o vlastnosti závislé vždy nutně na pohlaví (angl. sex), tedy ve smyslu biologických rozdílů, takže bývá vhodnější hovořit o sociálně a kulturně založených rozdílech (ang. gender) mezi lidmi, které vedou také k sociálně založeným rozdílům v jejich chování, prožitcích, postojích, názorech atd. Tyto rozdíly nejsou zcela univerzálně platné, v různých kulturách, společnostech a v různých obdobích vývoje společnosti se mohou významně lišit.

• Celková životní situace +

  socioekonomický status (SES), pracovní podmínky, dojíždění, bydlení, rodinná situace, sociální opora atd.;

• Schopnost a strategie zvládání krizí +

  (podrobněji viz dále);

• Dřívější vyřešené a nevyřešené krize +

  (podrobněji viz dále);

• Zdravotní stav +

  holistické (celostní) pojetí zdraví, celkový vs. aktuální zdravotní stav, vyčerpání, oslabení nemocí; zmaření uspokojení někt. ze základních potřeb (frustrace), dlouhodobé strádání (deprivace) jako východiska nízké odolnosti v krizi;

• Sekundární (spolupůsobící krize) +

  prohlubují, prodlužují a chronizují;

• Pozitivní zdroje +

  víra, štěstí, radost, spiritualita, naděje;