Zátěž a stres jako významné zdroje krizí
Úvodem k problematice zátěže a stresu
Pojem "stres" pochází pravděpodobně z lat.“stringo, -ere“ (škrábnout, poškodit, či otrhat) a ve středověku, cca od přelomu 14. a 15. stol. se objevuje v angličtině („stress“).
Původně sloužil k vyjadřování stavů strasti, útrap či těžkostí (hardship), obtížných situací či tísně (straits), či protivenství, neštěstí či nepřízně osudu (adversity).
Od 17. - 18. stol. začal tento pojem částečně nabývat poněkud odlišného významu, mj. i v souvislosti s prudkým rozvojem průmyslové výroby a začal se objevovat v kontextu vyjádření působení fyzikálních sil, tlaku či napětí.
Současné pojetí je tedy částečně návratem k původnímu obsahu a kontextu, ale rozpětí současných významových úrovní je velmi široké a zahrnuje mj. jak fyzikální, tak psychologicko-medicínskou dimenzi (Lazarus, 1993).
Slovesa "to stress" se též běžně užívá v současném jazyce k vyjádření důrazu, zdůraznění či podtrhnutí důležité okolnosti.
Zátěž (load ) ve smyslu požadavků, jež jsme schopni zvládnout a jež nejen že nejsou zdravotním rizikem, ale jež jsou dokonce nezbytné pro další rozvoj každého člověka je třeba důsledně odlišovat od stresu, vyvolávaného požadavky (stresory), na jejichž zvládání naše kapacity nestačí.
Někdy se analogicky rozdílům mezi zátěží a stresem rozlišuje též mezi tzv. hyperstresem („nadměrným stresem“, tj. stresem „v pravém slova smyslu“ viz výše a hypostresem (tj. zátěží).
Zajímavým podnětem k dalšímu výzkumu stresu bylo rozlišení mezi tzv. distresem, spojovaným s prožitkem nepříjemných pocitů a záporně laděných emocí a současně s nízkou úrovní svobody volby situace, za níž vzniká a eustresem, jenž je provázen příjemnými pocity a pozitivně laděnými emocemi ve spojení s vysokou úrovní svobody volby situace jeho vzniku (Selye, 1975).
Kromě toho je nutno rozlišovat akutní, krátce a většinou jednorázově působící stres, jenž nepředstavuje zdravotní riziko a chronický, dlouhodobě působící stres, který zvl. v situaci, že není dlouhodobě zvládán může být významným rizikovým faktorem z hlediska zdraví.
Velmi důležité je ovšem také sledovat všechny související podmínky stresu, přesněji řečeno podmínky vzniku, rozvoje a zvládání všech článků stresové reakce, jimiž jsou:
Stresor +
(tj. jakýkoli podnět v oblasti fyzikální, chemické, či psychosociální, jenž může vyvolat stresovou reakci);
Stresová reakce +
(odpověď organismu na působící stresor nebo stresory);
Situační proměnné +
za nichž dochází k působení stresoru nebo stresorů a rozvoji stresové reakce;
Důsledky stresové reakce +
Důsledky stresové reakce na úrovni individuální, skupinové i společenské.
Je třeba též poznamenat, že obsah pojmu „stres“ byl především v důsledku častého mediálního zpracování posunut od původního významu k významu pozměněnému (téměř každý v něm bývá velmi často stresován, přestože jde ve většině případů spíše o zátěž).