Třetí etapa
Tyto rozpory sice vyvolaly záhy po vzniku psychologie jako samostatné vědy dočasnou krizi v psychologii, ale staly se zároveň důležitým podnětem k hledání nových možností výkladu duševních jevů, stavů a procesů. Jedna z těchto možností postupně vedla ke vzniku behaviorismu, představujícího další, v pořadí již třetí etapu vývoje názorů na předmět psychologie.
Inspirací pro vznik behaviorismu (z angl. behaviour, resp. amer. behavior = chování) byly výzkumy ruských fyziologů, zabývajících se na počátku 20. století v rámci snahy o vytvoření tzv. objektivní psychologie, jež by využívala pouze vědeckých metod studiem mozkových reflexů. Tito fyziologové, reprezentovaní zvl. I. M. Sečenovem, V. M. Bechtěrovem a později Sečenovovým pokračovatelem I. P. Pavlovem zastávali názor, že má-li být psychologie skutečně (objektivní) vědou, musí se zabývat pouze tím, co je objektivně dostupné, tedy objektivními projevy činnosti mozku, mozkovými reflexy. K dosažení tohoto cíle bylo podle názoru těchto tzv. reflexologů nutno z psychologických metod vyloučit introspekci a soustředit se pouze na objektivní studium mozkových reflexů (Nakonečný, 1995; Plháková, 2006). (více...)
Behaviorismus zásadně odmítal přijmout dimenzi prožívání, její studium introspekcí a redukoval psychologii nesprávně jen na vědu o chování, čímž nepochybně ochudil rozvoj psychologických poznatků o vše, co souvisí s dimenzí prožívání. Současně však shromáždil velké množství poznatků empirické povahy především o zákonitostech učení a přispěl k rozvoji experimentální psychologie. Všude tam, kde bylo třeba někoho něčemu dobře naučit, se využívalo poznatků získaných v behavioristicky pojatých výzkumech.
Další variantou rozvoje neobehaviorismu se stal operacionalismus, který zdůrazňoval zvl. nutnost měření chování. Podle zakladatele operacionalismu P. W. Bridgmana by věda měla používat pouze operacionálně definovaných pojmů, určených souborem operací nezbytných k jejich stanovení. Všechny způsoby a projevy chování mají být podle zastánců operacionalismu definovány operacemi; tak lze zjišťovat (definovat, měřit) i jevy a pojmy, které nelze přímo pozorovat. Toto vymezení, operacionalizace odborných pojmů přispělo k dalšímu zpřesnění především kvantitativních výzkumných postupů.