Vnitřní výbava – zrání.
Vnitřní biologické podmínky se uplatňují v průběhu biologického zrání jedince.
Během vývoje se vždy uplatňují dvě protichůdné tendence:
- evoluční = rozvojová, která se projevuje růstem a zdokonalováním životních struktur a funkcí
- involuční = zániková, projevující se jejich úbytkem a rozpadem. Prvá tendence výrazně převládá zejména zpočátku, druhá pak více ke konci života (Balcar 1983, s.79).
Vnitřní výbava jedince postupně zahrnuje:
A) +
dědičnou - genovou výbavou převzatou od rodičů při početí,
B) +
tato genová výbava může být pozměněna genetickými mutacemi, (např. při ozáření), nebo náhodný výskyt první mutace v rodě (svalová onemocnění),
C) +
ve vrozené výbavě, kterou si jedinec přináší na svět, uplatňuje se již nejen genová výbava (A+B), ale i vývoj plodu v děloze matky, kdy již prostředí přes její organismus na plod působí (způsobem výživy, poškození plodu toxickými látkami jako tvrdé drogy, nikotin, alkohol, závažnější konflikty, problémy sociální, infekční onemocnění atd.) mluvíme o rizikových faktorech, které snižují pravděpodobnost zdravého vývoje dítěte, zvláště, dojde-li k současnému výskytu několika z nich, nebo delšímu působení jednoho z nich. Do vrozené výbavy je zahrnováno i ovlivnění dítěte porodem a adaptací krátce po porodu. (Obtížný porod a jeho následky pro vývoj dítěte jako dýchací obtíže novorozence, krvácení do mozku).
D) +
konstituční výbava – zahrnuje mimo vrozené výbavy i účinky prostředí (životní podmínky, výživa, trénink sportovní, omezení pozdějším onemocněním či úrazem) na biologické zrání jedince až do uvažovaného období.
Vrozená výbava představuje mnoho možností, ale představuje i meze tělesného i duševního vývoje jedince.
V genovém programu jsou dány meze i možnosti vývoje - je dán genotyp jedince, ale závisí na celém dalším vývoji, které z nich v interakci s vnějšími vlivy se rozvinou a které zůstanou potlačeny, jaká osobnost – fenotyp se vlivem prostředí vyvine. Z jednoho genotypu se mohou vyvinout fenotypicky odlišní jedinci. Sledujeme – li v současné době diskuse o klonování různých druhů savců, úvahy o klonování lidí, je vhodné si uvědomit, že klonováním se kopíruje genotyp jedince, vliv prostředí nikdy nemůže být zcela stejný.
Můžeme si představit, že vrozená výbava je „hromádka modelovací hlíny” ze které je možné udělat vnějším působením sošku, hrubý talíř, velký džbánek s tenkými stěnami nebo jí nechat jako nezpracovanou beztvarou hromádku. Stejného materiálu je stejné množství, to musíme respektovat, ale na vnějších podmínkách záleží, co z něho vznikne. (více...)
Zrání postupuje, jak již bylo uvedeno v určitých kritických obdobích, které na sebe navazují a je nutné je při výchově dětí respektovat. Dokonce i když je vývoj opožděný, třeba u mentálně retardovaných jedinců, pořadí stadií se nemění, ale nastupují později.
Podobně nelze urychlit vývoj jedince a některá stadia přeskočit, prostě proto, že mozek ještě není zralý. Zdá se však, že je možné podporovat rozvoj některých oblastí mozkové kůry (třeba zrakové, sluchové) v časném vývoji dítěte, pokud je zásobována podněty, vytváří se více spojení a zlepšuje se její funkce. To co používáme se rozvíjí, ty části mozkové kůry, které nejsou zásobovány podněty se nerozvinou. Proto je velmi důležité zjistit u dětí případné závažnější smyslové vady co nejdříve aspoň do dvou let dítěte (sluchové vady, zrakové vady), pokud dojde ke korekci třeba sluchové vady až v pozdějším věku, dítě neumí v mozku vnímané informace dostatečně zpracovat, protože se příslušné oblasti mozku málo rozvinuly.