Vlohy, schopnosti, dovednosti
Každý jedinec se rodí s určitou vrozenou výbavou, mezi kterou patří vlohy k určitým aktivitách. Pokud má dítě možnost tyto vrozené vlohy procvičovat, dozrávají a rozvíjejí se příslušné oblasti mozku, a dítě získává schopnost k určité činnosti. Třeba k prostorovému vidění, kde bylo již experimentálně prokázáno, že nedostatek zkušeností s pohybem v prostoru vede k poruše rozvoje této schopnosti. Podrobněji se problematikou zrání a učení zabývá kapitola o vývoji osobnosti. (více...)
Lidé jako snad jediný druh savců, se dokáží přizpůsobit životu ve všech oblastech zeměkoule, mají vlohy k životu v přelidněných velkoměstech i v odlehlých pustinách, jen musí mít včas příležitost, rozvíjet své vlohy činnostmi a učením do schopností ve společnosti lidí, ve které budou žít.
Neznamená to, že všichni mají ke všemu stejné vlohy, naopak jsou vlohy v lidské populaci, soudě podle rozložení schopností, rozloženy podle Gaussovy křivky normálního rozložení, tedy část populace má nadprůměrné, část podprůměrné a většina průměrné vlohy k určité aktivitě. Pravděpodobně však podprůměrné vlohy bez nácviku zaniknou, z nadprůměrných se stanou jen průměrné, ale naopak z průměrných vloh nácvikem nadprůměrné schopnosti. A i mírně podprůměrné schopnosti (poruchy funkcí) se nácvikem mohou zlepšit do průměru.
Vlohy definujeme jako vrozené vnitřní dispozice jedince, nepřístupné pozorování.
Schopnosti pak chápeme jako, složité vlastnosti osobnosti, rozvinuté z vloh.
Nadání je soubor dobře rozvinutých schopností pro určitou oblast činnosti (nadání pro určitý druh umění, pro matematiku). Čáp (1997, str. 87) dále výrazem talent označuje zvlášť rozvinutou schopnost či nadání. (více...)
Rozlišujeme tradičně tři složky osobnosti, které můžeme vyjádřit odpověďmi na tři základní otázky:
Druhy schopností
Schopnosti rozlišujeme buď podle stupně obecnosti na obecné a speciální, nebo podle typů činností ve kterých se uplatňují na:
Smyslové (percepční) +
Rozlišené dále podle základních smyslů (zrakové, sluchové, chuťové, čichové, hmatové a schopnosti udržovat rovnováhu, vnímat polohu těla a končetin a pohyb). Schopnost zaslechnout a odlišit i drobné zvuky v pralese, je důležité pro přežití v divočině, odhadovat správně vzdálenosti a rychlost pohybu, může být rozhodující pro přežití při řízení dopravního prostředku, umět rozlišovat profesionálně kvalitu vína je potřebné pro dobrého vinaře „ochutnávače”, schopnost odhadovat čas, poznat hmatem kvalitu látky, papíru, pečiva při nákupu či schopnost rozlišit kvalitu doteku druhé osoby patří k základním schopnostem využívaným v každodenním životě.
Psychomotorické schopnosti +
Využíváme ve všech pohybových, sportovních či tanečních aktivitách, všude kde se hýbeme, něco děláme rukama, sledujeme očima. Procvičovali jsme je od chvíle, kdy jsme se poprvé pokoušeli uchopit chrastítko, které viselo nad postýlkou a které jsme už několik dní upřeně sledovali, přes chvíle, kdy jsme se učili chodit, zavazovat tkaničky, psát, tancovat polku nebo pomalu pouštět spojku a přidávat plyn bez škubání. Nadprůměrně rozvinuté psychomotorické schopnosti jsou nutné nejen u vrcholových sportovců, ale třeba i u chirurgů, zubařů, uměleckých řemesel atd. Vyžadují nejen obratnost, ale i přesnou orientaci v prostoru, odhady rychlostí vlastního pohybu, rozsah pohybů, koordinaci se zrakovým vjemem a mnoho dalších speciálních dovedností.
Umělecké schopnosti +
Zahrnují nejen smyslové schopnosti a psychomotorické schopnosti, které se v určitém druhu umění využívají, ale navíc ještě speciální nadání či talent, pro konkrétní druh umění. Poněkud jiné schopnosti využívá malíř portrétista a jiné baletka, i když je možná spojují estetické potřeby a zvýšená senzitivita obecně.
Rozumové – intelektové schopnosti – inteligence +
Je oblast schopností, které je tradičně věnována velká pozornost. Podle některých teorií zahrnuje pojem inteligence mnoho různých speciálních schopností, podle jiných je rozlišován jeden obecný faktor, který se uplatňuje ve více jednotlivých výkonech.