Tvůrčí osobnost

Zájem psychologů se přesouvá od zkoumání výjimečných výsledků tvůrčí práce, tvořivého myšlení do jistější oblasti zkoumání duševních pochodů, kterými lidé tvořivých řešení dosahují.

Dlouho se tvořivost pokládala za něco mimořádného, za vrozenou vlohu danou jen výjimečným jedincům, postupně se začalo ukazovat, že skutečnost je trochu jiná. Tvůrčí řešení závisí nejen na vrozených schopnostech jedince, ale do značné míry na shromáždění rozsáhlých zkušeností, které se uplatní v okamžiku náhlého nalezení řešení, v momentě inspirace.

Výzkumy se rozšiřují ze zkoumání vynikajících tvůrčích osobností, na tvořivost jako obecnější schopnost přítomnou v nějaké míře i u ostatních lidí, projevující se jako součást životního stylu jedinců.

Zkuste si představit, v jakých situacích běžného života musíte tvořivě myslet! Zařizujete si svůj pokoj a je rozdíl, jestli nacpete předměty kolem stěn, jak se co vejde podle toho kdy co seženete, nebo zvolíte maximálně účelné využití prostoru, přemýšlíte a zkoušíte jak co nejšikovněji umístíte stůl, tiskárnu, monitor, kam dát knihy aby se jich tam co nejvíc vešlo nebo dáte přednost útulnému zařízení, sladění barev, vlastním uměleckým fotografiím apod.

(příklad...)

Vnější a vnitřní činitelé tvůrčího zvládání životních úkolů

Odlišnosti mezi lidmi jsou podle Balcara (1983) v tvořivosti podobně jako u ostatních duševních schopností závislé na vnitřních i vnějších činitelích. Mezi vnitřní patří :

• 1. Určitá míra inteligence +

  jako nutná ale nikoliv postačující podmínka u některých typů úkolů, inteligence a tvořivost spolu nekorelují. Pro tvůrčí řešení některých úkolů, třeba technických je zapotřebí určité úrovně inteligence, vědomostí i zkušeností v dané oblasti, ale jsou známa výtvarná či hudební díla, která vytvořili jedinci se sníženými intelektovými schopnostmi. Lze si představit vysoce inteligentní, ale rigidní osobnosti a na druhé straně málo inteligentní, ale vysoce tvořivé jedince (např. nadaný malíř, řezbář či dívka tvořící originální vzory výšivek v ústavu pro mentálně postižené). Zjednodušeně hovoří o tomto problému úsloví, že nejhorší je „tvořivý hlupák”. Není tím myšlena tvořivost správná, ale množství neobvyklých nesprávných nápadů, bláznivých a neužitečných vynálezů, které mohou i ohrožovat okolí.

• 2. Otevřenost nové zkušenosti +

  odhodlanost zkusit něco nového, síla nést úzkost z nejistého výsledku, síla přetvářet tuto nejistotu naopak v další zdroj energie, brát jí jako výzvu „to zvládnu!”,

• 3. Sebeovládání a odpovědnost +

  souvisí se schopností překonávání vlastního strachu z posměšků, neúspěchů, překonávání vlastních emociálních barier, které mnohé lidi odradí od pokusů něco tvořit. Podřízení se tvůrčí činnosti.

• 4. Aktivita +

  ve vytváření nových struktur a souvislostí ze zdánlivě zcela nesouvisejících předmětů, tvořiví jedinci si věří a dokáží vytvářet nové vztahy, kde je jiní lidé nevidí (Třeba na výstavě uměleckých kuriozit můžete spatřit jídelní talíř s odtokem od vany, hrneček s uchem uvnitř.) Tvůrčí aktivita může být i zdrojem radosti a uspokojení tvůrčích jedinců, souvisí s upokojováním seberealizačních potřeb člověka.

• 5. Pružnost ve způsobech poznávání +

  střídavě na různých úrovních myšlení, pružnost ve využívání obou úrovní myšlení, analyticko-syntetického, konvenčního, závislého na vzdělání, kulturním prostředí evropských oblastí i globálních emociálních způsobů poznávání, typických spíše pro pravou polovinu mozku, které umožňuje překračování myšlenkových stereotypů.

Mezi vnější činitele, které ovlivňují tvořivost, tedy mohou jí rozvíjet, ale naopak i brzdit patří především:

• 1. Výchovné přístupy +

  klasický vzdělávací systém je založený v našich kulturních podmínkách již od středověku na autokratickém postoji učitelů k žákům, vyžaduje poslušnosti, podřídivosti a průměrnosti. Vše, co vybočuje z průměru je problematické, ruší a je potlačováno, ať jde o následky poruch a nedostačivosti, nebo tvořivosti a originality.

  (příklad...)

• 2. Tlak ke konformitě a odmítání odlišností +

  patří k obecnějším tlumivým vlivům na tvořivost. Ve skupině je konformita a podobnost jedinců jedním z nutných předpokladů ke vzájemnému spolehlivému dorozumívání a vnímání členů skupiny, což může vést až k tlaku na trestání odlišností, ke ztrátě individuality jedinců ve skupině.

  (příklad...)

• 3. Kulturní stereotypy +

  v obecném povědomí společnosti je odlišné chápáno jako něco abnormálního, lidé se většinou snaží příliš nevybočovat.

  (příklad...)

Bariery tvořivosti

Tedy vnější i vnitřní příčiny snižující tvořivost je možné dělit i podobně na bariery:

• 1. sociální +

  které, zahrnují výše uvedené kulturní vzorce, sociální skupinové normy, společenská tabu, názory – třeba „humor nepatří do seriozní vědecké práce”, tlak ke konformitě.

• 2. emociální +

  vlastní strach, že udělám chybu, neschopnost nést riziko neúspěchu neobvyklých řešení, přednost tomu kritizovat a posuzovat ostatní než být zranitelným tvůrcem a „nést svojí kůži na trh”, nezájem o věci, které jsou problematické a je třeba je řešit novými způsoby, nadměrná touha po rychlém úspěchu a nechuť zdržovat se nejistým.

• 3. kognitivní +

  jsou působeny zafixováním, pevných představ funkcí předmětů a upevněním postupů řešení, neschopností vybočit ze „zaběhlých myšlenkových kolejí” při řešení nového problému, myslíme, tak, jak jsme se to naučili ve škole a v životě, podle určitých převzatých percepčních a myšlenkových schémat. Řešení, pak najde někdo, kdo se nenaučil, že to „nejde”.

Vlastnosti tvořivosti

F. P. Guilford na základě rozsáhlého výzkumu vytvořil trojrozměrný model intelektu. Mezi způsoby jak jsou informace zpracovávány rozlišuje mimo paměti, rozpoznávání nových informací i konvergentní a divergentní myšlení.

Konvergentní myšlení představuje vyvíjení logických závěrů jediným možným postupem třeba na principu dedukcí.

Divergentní myšlení představuje tvoření informací z informace původní, klade se důraz na novost, množství a význam těchto alternativ. Psychometricky stanovil Guilford tyto vlastnosti divergentního myšlení - tvořivosti:

• 1. plynulost - fluenci, schopnost plynule si vybavovat slova, je zkoušena na úkolech, kdy je žádáno třeba říci co nejvíc podstatných jmen za minutu, nebo co nejvíc slov od jednoho písmene (cvičení: „Napište povídku od písmene P!”)
• 2. pružnost – flexibilita, schopnost pohotovost přizpůsobovat a užívat osvojené informací, vědomosti a zkušenosti v nových situacích.
• 3. propracování – elaborace, schopnost dotáhnout a správně zpracovat daný námět, dokreslit tvary do smysluplných obrazců (viz. cvičení: Nejen vymyslet nová seskupení tvarů, ale i je domyslet a pojmenovat.)
• 4. původnost – originalita, schopnost nově zpracovat námět, vypracovat neobvyklé řešení, které se vyskytne jen asi v 10% případů.
• 5. citlivost - senzitivita, schopnost postihnout podstatu, jádro problému, a tím se zabývat.
• 6. redefinice - schopnost podívat se na problém novým pohledem, jinak než dosud, schopnost najít nový směr řešení. (Cvičení : „Sestav z 6 zápalek 4 rovnostranné trojúhelníky tak, aby každá strana byla tvořena jednou zápalkou!” Řešení je v redefinování problému.)

Tyto základní vlastnosti souvisí s tím co je požadováno po tvořivé osobnosti. V mnoha inzerátech si můžete přečíst: „Hledáme flexibilního inženýra, do 30 let, s praxí v oboru...” , ostatní vlastnosti, nezbytné pro samostatná správná řešení pracovních úkolů se tiše předpokládají, nebývá psáno. „schopného originálně a fluentně řešit úkoly..” . Flexibilita, tak bývá chápána jako synonymum tvořivé osobnosti, vlastně zaměňována s kreativitou.