Stresory

Vnější i vnitřní podněty, podle Seyleho stresory, které mají na náš organismus určité požadavky a jimž se musíme přizpůsobovat, můžeme rozdělit na:

  ROZBAL VŠECHNO   |   VŠECHNO SBAL  

info Stresory můžeme rozdělit (podle paní Satirové) i podle oblastí, kontextů, našeho životního prostředí, ve které může zátěž působit na náš organismus. Důležité je, a často na to zapomínáme, že zátěže ze zcela různých oblastí se sčítají, ne-li násobí. Takže můžeme být překvapeni prudkostí reakce na drobnou zátěž, pokud nezjistíme, že to byla ta „poslední kapka”, kterou přetekl pohár adaptačních schopností našeho organismu. Takovou reakcí může být nejen nepřiměřená reakce afektivní, ale i onemocnění třeba chřipkou. A naopak zlepšení v jedné oblasti se promítá i do oblastí ostatních.

Oblasti našeho života, které nás ovlivňují a jsou námi samými ovlivnitelné:

  • - Fyzikálně- chemické prostředí, jehož podněty vnímáme svými smysly.
  • - Životospráva tj. výživa i celkové zacházení s naším tělem : spánek, pohyb, odpočinek, osobní rytmus života, hospodaření s časem.
  • - Emoce, způsob prožívání.
  • - Myšlení, způsob řešení problémů, postoj k problémům
  • - Sociální kontext - komunikace, vztahy s ostatními lidmi, v rodině i jinde.
  • - Naše programy, hodnoty, cíle - hledání smyslu a směřování života, volní jednání.

Vnější stresory jsou buď běžné životní události a podmínky života nebo závažné ohrožující situace, které k nám přicházejí zvenčí a na které reagujeme, s kterými se náš organismus pokouší vyrovnat. Některé z nich jsou objektivně natolik závažné, že jejich zpracování je obtížné pro každého. Rozdíly v reakcích jednotlivců při stejné vnější objektivní zátěži, souvisí nejen se všemi kontexty, ale i se emocionální zralostí osobnosti určitého jedince. Seberealizovaní lidé, s harmonicky utvářenou osobností, kteří mají vytvořený svůj smysl života a opírají se o hodnoty, které přesahují jejich osobní život, většinou lépe zvládnou.

Stupeň, ve kterém je událost vnímána určitým člověkem jako stresová se - jak už bylo výše uvedeno liší, protože lidé se liší v míře, ve které hodnotí tutéž událost jako neovlivnitelnou, nepředvídatelnou či vyzývající jejich schopnosti a sebepojetí. Jako stresové vnímáme i běžnější životní události.

  • 1. Neovlivnitelnost +

    Čím více nějakou událost vnímáme jako neovlivnitelnou, tím hůře jí snášíme. Pociťujeme bezmocnost, zlost, protože je nemůžeme ovládat, nemůžeme je řídit, převzít nad nimi kontrolu, ani jim nemůžeme zabránit nebo je přerušit. Pokud nějakou nepříjemnou situaci můžeme ovlivnit, přerušit, snášíme jí lépe.

    (příklad...)

  • 2. Nepředvídatelnost +

    Možnost vědět předem o obtížné situaci a připravit se na ní, i když jí nemůžeme ovlivnit, nám pomáhá jí lépe snášet, než situace, kterou nečekáme a překvapí nás.

    (příklad...)

  • 3. Výzva pro naše schopnosti +

    Podle Atkinsonových /1995/, jsou sice mnohé události snadno ovlivnitelné a předvídatelné, ale přesto jsou prožívány jako stresové, protože nás tlačí až na hranice našich schopností a představují výzvu, pro náš pohled na sebe samé.

    (příklad...)

  • 4. Vnitřní konflikty +

    Patří mezi vnitřní situace, které prožíváme jako velmi obtížné, podrobněji jsou probírány v předchozí kapitole o motivaci /nevyřešené konflikty, čtyři základní typy konfliktů mezi cíli/. Atkinsonovi považují, v současné společnosti, za nejčastější silné konflikty mezi motivy:

    Nezávislost proti závislosti.

    V době stresu, utíkají lidé do dětské závislosti, hledají někoho, kdo rozhodne za ně, odmítají přijmout zodpovědnost sám za sebe. Schopnost přijmout sám sebe a zodpovědnost za své rozhodnutí, je známkou zralé dospělosti. Některé studie ukazují, že současný trend mladých dvojic, žít i několik let společně bez sňatku, není ovlivněn jenom ekonomicky, ale naznačuje jejich nezralost.

    Intimita proti osamělosti.

    Jsou jedinci, kteří touží po hlubokém a blízkém vztahu s druhým člověkem, po sdílení nejniternějších myšlenek a citů, ale tento jejich silný motiv, je v rozporu s jejich strachem z odmítnutí, ze zklamání. Podobné odmítnutí již zažili a mohlo to být tak hluboko v dětství, že si vědomě toto zklamání nepamatují a odhalí se až při psychoterapii.

    (příklad...)

    Spolupráce proti soutěžení.

    Ve společnostech orientovaných na úspěch a soutěže /jako je naše západní civilizace/, je tímto směrem vedena i výchova dětí, jak v rodině tak později, a tak potlačujeme naši potřebu být s ostatními, spolupracovat s nimi a vzájemně se podporovat.

    (příklad...)

    Morální zásady proti impulzivním projevům jedince.

    Tento konflikt často bývá chápán jako konflikt generací nebo i civilizací, bývá pokládán do filosofické či náboženské roviny Jde o to, jak svobodně si může jedinec dělat co ho právě napadne. Impulsy svých členů musí kontrolovat každá skupina i společnost, protože v ní prostě žije více lidí vedle sebe. Sex či agrese jsou dvě oblasti, ve kterých může snadno dojít ke konfliktu impulsů jedince a zásad společnosti.

    (příklad...)

  ROZBAL VŠECHNO   |   VŠECHNO SBAL