Skupina a její rozdělení
Člověk nemůže žít bez kontaktu s ostatními lidmi. Většina lidí potřebuje blízkého životního partnera, přátele, ale také další osoby, se kterými denně, nebo alespoň téměř denně přichází do styku. Každý den vstupují lidé do interakce s řadou jedinců. Některé z těchto interakcí jsou dlouhodobé, některé třeba jen jednorázové.
Nejmenší skupinu tvoří dyáda. Tento mezilidský vztah vzniká, když dvě osoby, které ho tvoří „v po sobě následujících situacích, na sebe působí“. (Nakonečný, 1999) Jde o nejmenší jednotku lidských vztahů, která je modelová pro všechny další druhy sociálních interakcí.
Malé skupiny tvoří osoby, které se navzájem znají, navzájem spolu komunikují a jsou formálně nebo neformálně integrovány nějakým společným cílem. Kvantitativně jde o skupiny o velikosti do 30-40 osob.
Malé skupiny můžeme dělit na:
Neformálních skupina +
příslušníci neformálních skupin (jako je rodina) jsou seskupováni neformálně, tj. psychologicky (např. emocionálně).
Formálních skupina +
příslušníci formálních skupin (např. pracovních) jsou integrováni formálně stanovenými úkoly nebo seskupeni na základě určitých znaků.
Členská skupina +
členská je taková skupina, ke které jedinec skutečně přísluší.
Referenční skupina +
referenční skupina je taková, ke které by příslušet chtěl (pozitivně referenční) nebo ke které by náležet nechtěl (negativně referenční).
Velké sociální skupiny jsou například obyvatelé jednoho města, národnostní skupiny, lidé s podobným pracovním zařazením (třeba učitelé) a podobně. Pro tyto skupiny platí pouze některé ze znaků malých sociálních skupin (například vzájemná znalost všech členů nebo jejich vzájemná interakce zde neplatí).
Pro jevy, jako je nákupní horečka, manifestace, panika, vzpoura a jiné existuje v sociální psychologii několik souhrnných označení. Nejčastěji se setkáme s pojmem masové jevy, nebo také chování davu. Tyto pojmy vypovídají o skupinovém chování, které vzniká spontánně a vyvíjí se neplánovaně, je relativně neorganizované a nepředpověditelné a závisí na vzájemném podněcování se mezi účastníky. Je jim přisuzována „moc bouřlivá“.