Sociální komunikace a rétorika

4.2 Sociální kognice - sociální podnět

Při popisování sociální povahy podnětu jsme jako jeden z příkladů uvedli Wasonův experiment s kartami. V daném případě se totiž ukazuje, že i velmi inteligentní lidé opakovaně selhávají v úkolech logického uvažování, což pravděpodobně pramení ze skutečnosti, že pokusy zkoumající uvažování jsou často odtržené od sociálního kontextu, ve kterém se schopnost logicky myslet vyvinula. (Hewstone, Stroebe, 2006)

V čem spočívá podstata experimentu? Celý tento experiment uvádíme dle Hewstone a Stroebe (2006, str. 155).

Proband dostane tuto instrukci:

Každá karta má na jedné straně písmeno a na druhé straně číslo. Úkolem je vybrat ty karty, které dovolí prověřit pravidlo: Je-li na jedné straně samohláska, je na druhé straně sudé číslo. Která odpověď je správná? (Klikněte na karty ve správném pořadí a ověřte si vaši úspěšnost).

Řešení...

Dvacetiletý výzkum tohoto konkrétního úkolu lidské schopnosti uvažovat příliš nelichotí. I když se pravidlo vztahuje k známým a smysluplným obsahům, chyby v uvažování přetrvávají. Nicméně autoři uvádí řadu výzkumných studií, které ukazují, že lidé nemají potíže řešit logicky ekvivalentní problémy, obsahuje-li pravidlo společenskou smlouvu, která se podobá principům sociální výměny. Když dostanete k řešení druhé pravidlo, říká nám sociální inteligence, že musíme hledat lidi, kteří jsou opilí, a ty, kteří řídí (negace konsekventu), abychom odhalili „podvodníky“, kteří porušují společenskou smlouvu.“ (Hewstone, Stroebe, 2006, str. 155–156).

Zde tedy uvádíme sociální verzi problému:

Kterou kartu je potřeba otočit, abychom prověřili pravidlo: Je-li člověk opilý, musí opustit svůj vůz a jet taxíkem?

Řešení...