3.1 Složky neverbální komunikace
Obr. č. 3: Složky neverbální komunikace
Zdroj: Desttrovo. [online]. [cit. 2012-12-02]. Dostupné z: www.desttrovachajovna.blogspot.cz
Neverbální projevy se obvykle dělí do skupin:
- Haptika
- dotyk, je považován za nejprimitivnější formu nonverbální komunikace. Dotyk se vyvíjí dříve než ostatní smysly a jeho prostřednictvím můžeme sdílet mnoho signálů.
- Kinezika a její součást gestika
- zabývá se pohyby těla v sociální interakci a jejich koordinací. Tato koordinace vytváří specifickou eleganci a šarm v pohybové kultuře člověka. Z pohybů lze například vysledovat zdravotní stav osoby.
- Mimika
- projev obličeje. Mimika vyjadřuje to, co jedinec aktuálně prožívá. Z mimiky můžeme vyčíst současný psychický stav, ale i relativně stálý emoční výraz, který je pro určitou osobu charakteristický.
- Oční kontakt
- pomocí pohledů je navazován kontakt s jednotlivci, ale i se skupinou. Oči hrají v komunikaci důležitou roli, ne nadarmo se říká: „Oči, okno do duše.“
- Posturika
- obsahem posturiky je držení těla, poloha horních a dolních končetin, poloha hlavy, konfigurace všech částí těla.
- Proxemika
- se zabývá vzdáleností mezi osobami při komunikaci. Rozlišují se čtyři vzdálenosti: intimní, osobní, společenská a veřejná.
- Chronemika
- je část neverbální komunikace zabývající se zacházením člověka s časem.