4.2 Asertivní dovednosti
Jak již bylo uvedeno výše, teorie a praxe asertivity má svoji sílu především kvůli vypracování konkrétních technik, které je možné používat v rámci každodenních situací. V této části uvádíme nejznámější a nejpoužívanější z nich.
K této podkapitole se mimořádně hodí výrok jednoho amerického terapeuta, který říká: „Dělej to, co funguje. Nedělej to, co nefunguje. Když to, co děláš, nefunguje, dělej něco jiného“ (Novák, Kudláčková, 2008, str. 58). O výběru správné asertivní techniky toto platí dvojnásobně.
Přeskakující gramodeska
Nejznámější technika asertivity. Opakováním svého požadavku se snažíme o prosazení svého cíle. Naše neustálé opakování může připomínat poškrábanou gramodesku, na které přeskakuje jehla a deska tak dokola přehrává ten samý úsek.
U této techniky je důležité si uvědomit několik základních faktů:
- a) umění opakovat svůj požadavek dokola, patří mezi základní dovednosti asertivity.
- b) Svůj požadavek opakujeme neagresivně, bez zlosti, rozčilení, křiku, poznámek pod čarou.
- c) Když dosáhneme svého, slušně ukončíme celou situaci. Ani zde není prostor pro komentáře typu „No to to teda trvalo…“
- d) Používání této techniky je výhodné ve vztazích, na kterých nejsme závislí. Známá věta „Chci své maso“ byla původním názvem této techniky a naznačuje také její nejčastější použití – při reklamaci nebo prosazování svého požadavku v prodejně. Pozor však na používání této techniky v blízkých vztazích (Novák, Kudláčková, 2008).
Otevřené dveře
Technika, která nás učí akceptovat manipulativní kritiku tak, že klidně přiznáte svému kritikovi, že v tom, co říká, je i něco pravdy. Dovoluje vám to zůstat konečným soudcem sebe samého i toho, co děláte. Umožňuje vám přijímat kritiku klidně, bez úzkosti obrany a zároveň vašemu kritikovo neposkytuje žádné posilnění. (Bratská, 1994). U této techniky dodržujeme následující zásady:
- a) souhlasíme s každou pravdou, která je obsažena v kritickém výroku.
- b) Stejně tak souhlasíme i s každou pravděpodobností, kterou kritika obsahuje a mohla by platit.
- c) Souhlasíme s každou logickou pravdou v kritickém výroku.
Variantou otevřených dveří je také zrcadlo, jak uvádí Kudláčková a Novák (2008). Pokud na kritice není nic, co je pravda, vždy je možné reagovat zrcadlením – „Chápu, že si to můžeš myslet…“, „Rozumím, vnímáš mě jako…“
Volné informace
Technika, která učí rozpoznávat v konverzaci i prvky, které jsou pro vašeho partnera zajímavé a důležité a současně nabízí to, že o sobě můžete poskytnout informace i vy. Snižuje plachost při zahajování rozhovoru a ulehčuje ho oběma stranám (Capponi, Novák, 1992). Jedná se tedy o předávání informací během rozhovoru adekvátně k obsahu rozhovoru, o tom jak se cítíme, co si myslíme, o našich postojích, zájmech atd. – vysíláme tedy tzv. „volnou informaci“. Nabídka takové informace usnadňuje začátek i průběh rozhovoru. Tyto informace mají především zaujmout partnera, se kterým komunikujeme, vyhneme se proto „ověřeným“ odrazujícím tématům, jako jsou nemoci a neštěstí.
Sebeotevření
Tato technika je rozšířením techniky volných informací. Jde o – jak již vyplývá z názvu – otevření sama sebe. To znamená, že poskytujeme informaci o sobě, o tom, „jak to de“, jak se máme, jak se cítíme, nad čím přemýšlíme. Určitým způsobem dáváme našemu partnerovi zpětnou vazbu (Novák, Kudláčková, 2008). Sebeotevření je technika, která by měla být vždy přítomná v blízkých a intimních vztazích, dbejme však na opatrnost vůči osobám, které nemusí pro naše dobro znát všechny naše tajemství a problémy. Nemusí se to v budoucnosti vyplatit a věta „Nikomu to ale neříkej, prosím…“ nemusí zachránit vůbec nic.
Negativní asertivita
Podstatou metody negativní aserce je vyjádření našeho práva dělat chyby, být nedokonalí v chování a za své nedostatky převzít plnou zodpovědnost. Negativní aserce nás učí přijímat své chyby prostřednictvím přijetí oprávněné kritiky. Partnerka: „Jendo, zase ses nechal ostříhat v práci, vypadá to hrozně.“ Partner: „Máš pravdu, Věro, byla to ode mě hloupost (Doležal, Machál, Lacko et al., 2012).“
Negativní dotazování
Technika, která vede k aktivní podpoře kritiky s cílem použít získané informace, pokud jsou konstruktivní, nebo je vyčerpat, pokud jsou manipulativní. Kritik je přitom vedený k větší asertivitě a menší závislosti na manipulativních manýrách (Doležal, Machál, Lacko et al., 2012).
Selektivní ignorování
Již název napovídá, co je důležité ve vztahu k této technice: z toho, jak manipulující partner komunikuje, se snažíme vybrat si podstatu, agresivní narážky naopak ignorujeme. Uveďme příklad: „Který idiot zase nezavřel okno?! Teď sem napršelo a je tady všude voda!“ Odpověď: „Já jsem ho zapomněla zavřít, promiň, samozřejmě, že to vytřu“. Na první větu by se dalo reagovat i způsobem – „Hlavně že ty jsi dokonalý… Naposledy jsi atd.…“ Toto známe. I přesto, se nenechme zatáhnout do zbytečných hádek a sáhodlouhých diskusí o tom, co jsme kdo v minulosti nebo teď udělali. Vyberme si z partnerova tvrzení pouze věcný obsah a snažme se reagovat taktéž věcně pouze na tento obsah (Doležal, Machál, Lacko et al., 2012).
Přijatelný kompromis
Pokud není v sázce naše sebeúcta. Je vhodné v rámci sebeprosazení nabídnout pro obě strany přijatelný kompromis. Tam, kde je v sázce osobní sebehodnocení, kompromisy při asertivním chování neexistují (Doležal, Machál, Lacko et al., 2012).“
V závěru základní úrovně v rámci asertivity je nutno podotknout, že asertivita pokrývá pouze část komunikačního spektra. A stejně tak nezapomínejme na to, že se nemusíme chovat asertivně, pokud se tak rozhodneme. Není ovšem v pořádku, pokud se nechováme asertivně, protože to neumíme.