1.1 Definice rétoriky
Je všeobecně známo, že veřejně vystupovat a přednášet projevy před menším i větším publikem není vrozená lidská vlastnost. Mnohokrát se v praktickém životě potkáte s tím, že budete muset předstoupit před publikum a veřejně hovořit. Ať už v rámci cvičení v některých předmětech nebo později v pracovním životě. Vždyť přesvědčivý mluvený projev může pomoci při uzavírání obchodů, vyjednávání, prezentaci produktu nebo při přijímacím pohovoru.
Tato kapitola si klade za cíl uvést studenty do problematiky veřejného přednesu. V první části budou uvedeny základní informace o rétorice, v druhé bude vysvětleno, jak vzniká hlas a popsán nácvik správného dýchání. V třetí části bude rozebráno, jak se připravit na veřejný projev, a uvedeny zásady efektivní komunikace (ve vztahu k veřejnému projevu).
Etymologie, věda o vzniku a vývoji slov, uvádí, že základem slova „rétorika“ je řecké slovo „rhésis“ – řeč. Slovo „rhétor“ ve starém Řecku však neoznačovalo pouze člověka, který běžně hovoří, ale přímo mistra slova. Časem se tohoto slova začalo užívat pouze pro toho, kdo vyučoval ostatní k mistrovství v řeči, tedy pro učitele „rétoriky“ – vědy o mluvení a umění mluvit (Wallhoff, Wallhoff, 2008).
V dnešní době představuje rétorika teorii a praxi efektivní komunikace (Pechačová, Natovová, 2012, str. 82). Popisuje, jak působivě formulovat myšlenky tak, aby řečník získal posluchače na svoji stranu. Zahrnuje v sobě proces komunikace od záměru něco ostatním lidem sdělit, přes vyhledání argumentů, zvolení vhodné formy, až po rozbor dosažených účinků sdělení.