2.3.1 Správné dýchání

Druhým důležitým předpokladem dobrého mluvení je správné dýchání. Proto je nácvik správného dýchání nevyhnutným krokem při trénování vnější techniky mluvení. Již víme, že hlas se tvoří při výdechu a klíčovou roli hraje bránice. Rozlišujeme dva typy dýchání (Maříková, 2002):

  • Hrudní (žeberní)
    • hrudní koš rozšiřuje hrudník, žebra jdou do stran, břišní svaly se stahují – takto dýchají většinou ženy,
  • Břišní (bránicové)
    • bránice se snižuje, ramena jsou uvolněné, vyklenou se břišní svaly – tak dýchají většinou muži.

Špačková (2003, str. 73 – 74) říká, že pěstovat podmanivost svého hlasu znamená naučit se vést vydechovaný proud vzduchu rezonančními dutinami. Impuls pro tvorbu hlasu dává bránice řízená břišním svalstvem. Při mluvení potom mějte pocit, jak vám výdechový proud prochází po tvrdém patře, v jednom bodě mezi kořeny horních zubů jedniček a při opuštění ústní dutiny se nese do jednoho místa v prostoru.

Správné dýchání je důležité proto, abychom se při projevu nezadýchali a abychom po skončení nelapali po dechu.

Při tréninku správného dýchaní se musíme nejdříve naučit rozpoznat oba typy dýchání. Začneme tedy před zrcadlem s nácvikem břišního dýchání. Potom se budeme snažit o to, abychom prodloužili výdech a zkrátili nádech (při běžném dýchaní je poměr nádechu a výdechu 2:3, přičemž při plynulém mluvení je 1:7!). Postupně do výdechu přidáme plynulé vyslovování souhlásek, například syčení. Až když zvládneme tyto kroky, přidáme do výdechů mluvení slov, básniček nebo kratších textů a zakončíme střídáním mluvení a dýchání s pohybovou aktivitou. Zájemce o podrobnější popis tréninku dýchání při řečnických projevech odkazujeme na publikaci Maříkové (2002).

Při dechovém tréninku se nejprve zaměřte na břišní a žebrové dýchání. V první fázi stůjte volně před zrcadlem, jednu ruku si položte na břicho a druhou na hrudník. Nejprve dýchejte zvolna a pozorujte, co se děje s vašima rukama (u žen se bude pravděpodobně zvedat ruka položená na hrudníku). Potom se snažte nadechnout do břicha – zvedá se ruka položená na břichu a i intenzivně do hrudníku. Uvědomujme si, že při mluvení se nádech stává kratším a vydatným, a výdech se naopak prodlužuje.

V druhé fázi se zaměřte pouze na břišní dýchání. Pokud se vám to nedaří ve stoje, lehněte si a zkoušejte si břišní dýchání v této poloze. Když toto dýchání zvládnete, postavte se a zkoušejte si ho ve stoje.

Další pokračování dechového tréninku spočívá v systematickém prodlužování výdechu s vyslovováním hlásky sss, později nahrazeno recitováním jednoduchých říkanek a větných spojení. Když se naučíte správně dýchat a vyslovovat během výdechu větné spojení, spojte tento trénink s pohybem (krátký úsek běžte, zastavte se, mluvte).

Přidáváme jednoduchý tip na začátek projevu – před začátkem vašeho projevu se několikrát zhluboka nadechněte a vydechněte. Nejenže tím podpoříte své mluvení, ale hluboké dýchání vám může pomoci i při odbourání trémy. A pokud máte problém s dýcháním při projevu, nakreslete si do přípravy body v místech, kde se budete nadechovat. Tato opora vám potom v stresu a trémě může být velice nápomocná.